Lásku si musíš zasloužit
Zdá se to jako nevinné přesvědčení, které jsme si někde na cestě životem vzali za své. Lásku si musíš přeci zasloužit. Za to, že jsi hodná holčička, hodný chlapeček. Ukliď si pokojíček, měj dobré známky, potom Tě budeme mít rádi. Když se vztekáš nebo nosíš poznámky, to tě rádi nemáme. Buď víc taková, ale nebuď příliš maková. Tady jsi příliš zbrklý, ale tohle děláš moc pomalu. Prostě nikdy nejsi tak akorát…
Postupem času se tohle přesvědčení v určitých aspektech pozmění. Podstata ale zůstává stejná.
Buď dobrá hospodyňka, manažerka v nadnárodní firmě a nejlépe vše dohromady. Navíc k tomu buď sexy a upravená podle posledních trendů, neustále usměvavá a pomáhej ostatním.
Vydělávej spoustu peněz, pravidelně choď do posilovny, aby ses vyrovnal těm vyphotoshopovaným týpkům z časopisu. Vař, uklízej a ještě k tomu buď výborný kutil, který po večerech vše opraví…
Buďme prostě DOST DOBŘÍ, abychom si mohli lásku zasloužit. Dokud nebudeme perfektní, lásku si nezasloužíme. Kdo by nás taky mohl milovat, že? Takové ne-dokonalé…
Je to přesvědčení, které jsme si jako malé děti vytvořily a prožíváme ho dodnes. Dokud ho nepřenastavíme.
Tento limitující vzorec nám říká, že nejprve musíme něco udělat, stát se lepším, chytřejším, hodnějším, úspěšnějším, bohatějším, organizovanějším jedincem.. a až poté máme nárok na lásku od rodičů, partnerů, přátel. Tohle přesvědčení máme uvnitř sebe a naše vnější realita nám jej pouze reflektuje. A tak prožíváme nespokojené a toxické vztahy. Potřebujeme se neustále zdokonalovat a dokazovat sobě i ostatním, že jsme dost dobří, abychom si lásku zasloužili.
Jediné, co ve skutečnosti potřebujeme, je dát lásku sami sobě a uvědomit si, že jsme dost dobří teď a tady. Ve formě, v jaké se aktuálně nacházíme a se vším, co k nám patří (to tzv. pozitivní i to tzv. negativní). Všechno tohle jsme my v té nejdokonalejší podobě, v jaké aktuálně můžeme být.
Láska je všude kolem nás a hlavně uvnitř nás. Nepotřebujeme si ji zasloužit. Nepotřebujeme pro ni cokoliv dělat.
Stačí se zastavit a napojit se na své nitro. Je to místo, kde máme vše. Kde leží to pravé božství a zdroj té nejčistější a bezpodmínečné lásky. Stačí ho jen objevit. Uvnitř sebe.
S láskou. Zuzana.
Autor: Zuzana Šimečková